Doudleby

Čtvrtek v 20:04 |  Výlety
Naší další zastávkou na cestě do Kotelce nad Orlicí byl zámek v Doudlebech. Neměly jsme dost času na prohlídku, tak jsme si prošly alespoň veřejně přístupné prostory tohoto malebného renesančního zámečku. Jedinečná je jeho fasáda, která je oficiálně nazývána jako kobercový sgraffit, který pokrývá celou budovu, včetně komínů. Zámek užíval z počátku rod Bubnů z Litic jako letní sídlo a lovecký zámeček, od roku 1809 pak trvale. Zámek byl v roce 1948 znárodněn a následně v restituci navrácen rodu Bubnů.




K zámečku přiléhá krásný babiččin dvoreček, kde jsme si prohlédly krocany, kachny, krávu s telátkem, ovečky, králíky, oslíka, koníka, poníka, kozy, kočku... snad jsem žádné zvířátko nevynechala :-) Co šlo, to jsem si pohladila, bez toho bych to ani nebyla já.



Byla to příjemná zastávka, vůbec jsem netušila, že u nás máme tak krásný zámeček.

Již teď máme naplánovány další zastávky na příští cestu ke kadeřnici. V říjnu se tak můžete těšit na další poznatky z cesty mezi Přerovem a Pardubicemi.

Hezký horký čtvrteční večer,
Karla
 

Třebovice

13. srpna 2017 v 12:15 |  Výlety
V sobotu jsem jela s mamkou ke kadeřnici do Kostelce nad Orlicí. Měly jsme tam být až odpoledne, ale přesto jsme vyjely brzo a celý dej jsme pojaly jako výlet. Zastavovaly jsme všude, kde se nám něco líbilo. Naší první zastávkou byla obec Třebovice. Již z dálky mě upoutal místní kostel, který, jak jsem se později dozvěděla, nese přídomek Sv. Jiří a byl vystavěn v roce 1834 - 1835 ve stavebním slohu empír.


Ačkoli nepatřím mezi milovníkům kostelů, tohle místo pro mě mělo neskutečně silnou atmosféru. Nemohla jsem přestat fotit. Až po půlhodině jsem si uvědomila, že je mi zima. 17°C, žabky a tílko nejsou tou správnou kombinací... Ale uznejte, že tohle místo člověka zahřeje samo...






Z této malebné obce se zhruba 800 obyvateli, jsme pokračovaly dál, do Doudleb. O těch ale zase příště.

Krásnou neděli, Karla


Zdravé sušenky

9. srpna 2017 v 10:00 |  Sladké
V neděli jsme se pustila do lehké sušenkové improvizace. Potřebovala jsem spotřebovat načnutý tvaroh smíchaný s banánema chia semínky.


Přidala jsem:
Přidala jsem tedy vejce, trochu třtinového cukru, ovesné vločky, quinou, trochu mouky, skořici a trochu prášku do pečiva. Přesný poměr bohužel neznám, všeho jsem dávala od oka.



Sušenky jsem pekla, dokud nezezlátly. Z 1/2 tvarohu ve vaničce jsem jich měla plný plech, který jsem zvládla i sama sníst. Manžela nenadchly, protože v nich nebyla čokoláda.



Příprava i pečení byly rychlovka, takže se skvěle hodí pro případ nečekané návštěvy ke kafíčku.

Hezký den, Karla
 


Letní večer na balkoně

7. srpna 2017 v 10:00 |  U nás doma
Moc jsem se těšila, až si užijeme posezení na balkoně za příjemného teplého večera. Poslední dny bylo ale takové horko, že se na balkoně nedalo vůbec být. Přesto jsem ale nutně potřebovala vyzkoušet, jak bude balkon vypadat ve světle lampionků.


Svíčku jsem si chtěla na balkoně nechat jako dekoraci. Moc dlouho nevydržela, vedra ji umořila.



Předpověď počasí na nadcházející dny už vypadá lépe, tak snad bude pození příjemnější.

Pohodový nový pracovní týden, Karla

Na skok do Karlovy Studánky

6. srpna 2017 v 11:33 |  Výlety
Včera jsme si zajeli na skos do Karlovy Studánky, kde se konal festival Jak šmakuje Slezsko. Přes mraky aut a lidí zde nebylo prakticky k hnutí. Oželela jsem tak i svá nejoblíbenější místa, vše jsem prošli jen v rychlosti a dali jsme si jen pití.


Na degustační menu byla čekací doba 45 minut od objednání. My jsme se ale nedočkali ani toho objednání.


Nejvíce mě zaujalo tohle kafekolo. Aby jej obsluha mohla uvařit, musela šlapat. Vůbec jsem to pánovi v tomhle horku nezáviděla. Na podobném principu fungovala i výroba smootie. Jen s tím rozdílem, že šlapat muset ten, kdo si objednal :-)



Na pódiu se střídala kuchařská show, kde kuchaři připravovali snazší i složitější pokrmy, s různými kapelami.


Cestou zpátky jsem se kochala krajinou kolem, kterou prostě miluji. Celé dětství jsem s mamkou trávila prázdniny v Jeseníkách a možná i díky tomu mě při každém návratu do tohoto kraje, zaplavují příjemné pocity bezstarostného léta. Vrací se mi všechny krásné zážitky, vzpomínky na túry, hry, prázdninová dobrodružství a později diskotéky a první lásky.



Asi ani nemusím zmiňovat, že jsem téhle větvičce jeřabin neodolala a uzmula si ji domů do vázy :-)


Pohledem na hrad Sovinec jsme se s touto zvlněnou krajinou rozloučili a vrátili se na placatou Hanou.

Jak si užíváte léta vy? U nás se dnes konečně ochladilo a prší, hurááá!
Krásnou neděli, Karla

Břidlicový talíř

3. srpna 2017 v 17:51 |  U nás doma
Dlouho jsem odolávala a říkala si, že si jej nekoupím. Nakonec jsem ale podlehla... Koupila jsem 2 úzké, dlouhé břidlicové talíře. Jsem přesvědčená, že si u nás najdou uplatnění.


Jako první je vyzkoušel manžel, který připravil krásnou večeři, ideální v těchto parných dnech. Atmosféru letního večera dokreslila sangria, kterou jsme si připili.


Musím říct, že si s chystáním opravdu vyhrál.


Když jsem vzala do ruky foťák, okomentoval to slovy: Jůůů, já budu na blogu, jo? :-)

Příjemný, i když horký, čtvrteční večer, Karla

V ložnici

29. července 2017 v 9:21 |  U nás doma
Když jsme změnili barvu zdi v ložnici z fialové na šedou, byla jsem nadšená, což jsem stále, ale měla jsem nutkavou potřebu ji nějak zútulnit. Jistě sami uznáte, že bez doplňků působí místnost stroze.


Během nákupů minulý týden jsem narazila na svíčku ve skleněné dóze a tu jsem musela mít! Je levandulová, nádherně voní a myslím, že jí to vedle vázičky s lučními kytičkami sluší.


Poslední dobou mám pocit, že domů chodím jen spát, tak je pro mě čím dál důležitější, jak naše ložnice vypadá.



Ale stejně si myslím, že to ještě rozhodně není vše... ještě by to něco chtělo :-)

Hezký víkend všem,
Karla


Luční kvítí

23. července 2017 v 20:36 |  U nás doma
Nová práce mi dává zabrat. Bohužel jsem kvůli ní tento týden neměl čas ani na blogy. Protože se ale nic nemá přehánět, dala jsem si do příštích dnů závazek to změnit. Po bláznivém pracovním týdnu, kdy jsem domů chodila až večer, jsem se na víkend vyloženě těšila. Na sobotu jsme si naplánovali nákupy, na neděli pohodu. Chtěla jsem si číst, uklidit, prát... Nakonec ale zavolali rodiče a pozvali nás na chatu na grilování. Domácí práce šly stranou a do popředí se dostal odpočinek a relax.


Kromě skvělých dojmů z příjemně stráveného odpoledne, jsem si domů přivezla i tuhle krásnou kytku, kterou mi věnovala mamka. Hlavní roli hrají bodláky, řebříček a jemné žluté kytičky, jejichž název neznám.


Luční kytička v našem obýváku dokresluje letní atmosféru naprosto dokonale. Cestou z chaty k autu jsem si natrhala ještě jednu, menší kytičku, kterou jsem si dala do ložnice na noční stolek. O té ale až příště.


Jak jste strávili víkend vy? A jaký týden vás čeká?
Pohodový nedělní večer, Karla

Procházka na Rusavě

15. července 2017 v 13:41 |  Výlety
Minulý víkend jsme si udělali výlet na Rusavu. Je to rekreační oblast se spoustou chat, spoustou míst pro stany a širokým dovolenkovým vyžitím. Vybrala jsem nám krátkou procházku, jen necelých 7km s vyhlídkovým místem uprostřed trasy. Dali jsme si celkem do těla, protože stoupání bylo prudké a horko příšerné. Nejdříve jsme šli po asfaltové cestě, ze které jsme po chvíli odbočili do lesa, který nám poskytnul alespoň trochu stínu a chládku, pokud se to tak vůbec dalo nazývat.


Zaujlay mě stromy, které v tomhle lese rostly. Někde jsem četla, že kmeny stromů se křiví v místech, kde proudí negativní energie. Pokroucených kmenů jsme zde viděli hodně. Na druhou stranu ale i spoustu starých stromů s obrovskými, širokými kmeny. Měla jsem z toho skutečně zvláštní dojem.


Fascinovaly mě malé louky, které se před námi každou chvíli rozprostřely. Nikdy jsme neslyšela takové množství lučních koníků. Jejich cvrkot byl ohlušující a zmizel jako mávnutím kouzelného proutku vždy, když jsme zašli zpátky do lesa.





Byla to moc hezká procházka. Dlouho jsem takhle dokonale necítila přírodu všude kolem sebe. Skvěle jsem si to užívala, i přesto, že manžel nadával, že je to moc do kopce.


Procházku jsme zakončili skvělým obědem v retauraci, kde jsme se cítili jako u prababičky.



Byl to moc hezký den!

Tento víkend mám oproti tomu minulému čistě odpočinkový. Cestování jsem si užila pracovně přes týden, takže si vychutnávám domácí pohodičku. A co podnikáte tento víkend vy?

Karla

Slunečnice

9. července 2017 v 10:15 |  U nás doma
V pubertě jsem měla slunečnicové období. Všechny boxy na své tajnosti, sponky, gumičky a další drobnosti jsem tehdy olepila balícím papírem s dekorem slunečnic. Když se jednou rodiče vraceli od babičky a dědy kolem pole se slunečnicemi, jednu mi přivezli. Udělala mi tenkrát velikou radost a v pokojíčku se skvěle vyjímala. Už si nepamatuji, jak dlouho vydržela... Vzpomínka na tohle období je ale trvanlivá velice. Dokonce natolik, že když jsme jeli z výledu do Laa kolem slunečnicového pole, musel manžel zastavit, abych si mohla tři krasavice utrhnout.


Nemůžu si pomoct, ale pohled na tyhle květy mám spojený s létem a bezstarostností prázdnin. Slunečnince a kvetoucí lípy, jejichž omamná vůně mi dělávala společnost, když jsem si dlouho do noci četla u otevřeného okna a lehký větřík se opíral do větví tohoto košatého stromu, který stál před domem. Nejsilnější byla vůně vždycky před bouřkou...


Žádnou lípu teď bohužel před domem nemáme, tak alspoň ty slunečnice ve vázi mi navracejí ty pocity bezstarostnosti.



Co vyvolává ve vás vzpomínky na prázdniny vašeho dětství nebo dospívání?


Hezkou neděli,
Karla




Kam dál