První den ve škole

24. srpna 2016 v 18:48 |  Téma týdne
Když nadešel předvečer prvního dne mé školní docházky, moc jsem se těšila. Paní učitelkou mi měla být sousedka z ulice, která byla již důchodového věku a znala jsem ji od dětství. Namotivovaná rodiči a v doprovodu ne je jich, ale i babičky a dědy, jsem jsem učinila ten zásadní krok ve svém životě. Na záda jsem si vzala aktovku a poprvé překročila práh třídy, v níž jsem měla nabýt v následujících deseti měsících spoustu nových znalostí.
Díky mamince své kamarádky ze školky, jenž tam dělala uklízečku a jejímu dědovi, který zde působil jako školník, jsem měla školu celkem dobře prozkoumanou. Přesto to bylo toho dne úplně jiné. Místnost byla plná dětí, které jsem již znala, ale i dětí, které jsem viděla poprvé. Všechny doprovázeli rodiče. Paní učitelka nás uvítala a se zaujetím líčila, jak se budeme učit číst, psát a počítat, budeme kreslit, cvičit, zpívat... Zdálo se to jako něco naprosto skvělého. Během necelé hodiny jsem již cupitala domů s úsměvem od ucha k uchu.
Doma jsem dala aktovku do pokojíčku a šla se posadit za rodiči ke kulatému kuchyňskému stolu. V tu chvíli to přišlo... Maminka se mě zeptala: "Tak jak se těšíš zítra do školy?" Vytřeštila jsem oči: "Vždyť jsem tam byla dneska!" Teď pro změnu nechápala maminka: "Tam teď ale budeš chodit každý den." oznámila mi suše. "Následujících minimálně 13 let." přisadil si táta. "Každý den? To jako už nepůjdu do školky?" byla jsem z toho zmatená. "Ne, co bys tam dělala, teď už jsi velká, už budeš chodit do školy." vysvětlila mi maminka. "Ale... ale to už neuvidím paní učitelku Konečnou?" Paní učitelka Konečná byla tou nejlepší paní učitelkou, kterou si ze svého dětství pamatuji. Byla vždy milá a hrála si s námi, což pro mě bylo v danou dobu bezesporu velmi důležité :)
Ten večer jsem tohle kruté zjištění obrečela.
Jakkoli se Vám, milí čtenáři, můžu zdát jako magor, tak nejsem. Nebo ne víc, než je nutné pro přežití :) Základní školu jsem nakonec zvládla bez újmy, stejně jako střední i vysokou. Nikdy ale nezapomenu na ten šok, že do školy opravdu budu chodit každý den.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kika Kika | Web | 24. srpna 2016 v 19:53 | Reagovat

ani sa ti nečudujem :D :D o rok maturujem a tiež mi je do plaču že ešte koľko rokov ma každý deň čaká :D :D aj teraz by som si poplakala kebyže viem čo všetko ma ešte čaká :D

2 U Karly U Karly | Web | 24. srpna 2016 v 21:50 | Reagovat

[1]: Nejhorší je, že to s maturitou nepřejde :-D  člověk se na to hold musí dívat s humorem ;-)

3 gitty93 gitty93 | E-mail | 24. srpna 2016 v 22:30 | Reagovat

Zajímavé, že tohle zjištění přišlo až po prvním dnu školy. Já myslel, že se na to děti připravují pravidelně a dlouho do předu :-) něco podobného jako porod nebo nástup do důchodu

4 karlakarla1 karlakarla1 | Web | 25. srpna 2016 v 18:18 | Reagovat

[3]: Děti se na to skutečně připravují dlouho předem a ani já nebyla výjimkou. Jen mi asi všechny souvislosti docvakly až po tom prvním dnu :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama