Putování s bobrem - díl VII.

30. srpna 2016 v 20:42
A je to tu... den odjezdu nadešel. Vůbec se nám nechtělo! Nutně jsme se potřebovali s horami ještě rozloučit, proto jsme vyjeli lanovkou vedle hotelu na horu Asitz. Kousek jsme se prošli, já jsem se pomazlila s pasoucími se koňmi, vyfotila si ovečky, zamáčkla slzu jeli jsme zase dolů.



Posledním, co jsme chtěli před odjezdem stihnout, byla návštěva štol, ve kterých se v Leogangu těžilo stříbro. Zaparkovali jsme na označeném parkovišti a šli podle směrovek. Výlet se nám nedobrovolně protáhl. Nikde jsme se totiž nedočetli, že k pokladně je to 3km a bohužel ani to, že je vedle pokladny také parkoviště. Nu, co, chtěli jsme se loučit s horami, měli jsme to mít. Celé 3km byly samozřejmě do kopce, za doprovodu slunečních paprsků, které ohřívaly vzduch na 32°C. Já i manžel jsme byli vybaveni bundami, já dokonce riflemi - ve štole bývá přece zima. Jen díky tomu, že jsme museli hodinu čekat na prohlídku nám mohla uschnout propocená trika.


Důl v byl v provozu od roku 1500 do roku 1833. Stříbro se z Leogangu vozilo do Schladmingu, kde bylo dále zpracováváno. Kromě dospělých zde pracovali i děti od 12 let. Každý třetí kýbl stříbra šel na kostel. Horníci byli placeni ze 40% v naturáliích a byli jedni z prvních, kteří si platili něco jako životní pojištění, ze kterého byly vypláceny peníze případným vdovám a jejich dětem.


Touto prohlídkou jsme se naši dovolenou ukončili a vydali se na cestu domů.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama