Leden 2017

Neděle pod dekou

29. ledna 2017 v 17:22 Všední dny
Celý víkend jsem strávila doma. Tedy s výjimkou nedělní návštěvy lékárny. Manžel již ráno vstal se slovy "co mě to jenom potkalo" a postojem pana Burnse ze seriálu Simpsonovi. A tak jsem vyrazila nakoupit léky a sprej do nosu. Kromě toho spreje nejsem příliš přesvědčená o účinnosti a raději bych volila bylinky, ale nemocná nejsem já, že... I tak jsem si ale dnešek dokázala užít. Od pátku se mi podařilo dospat deficit z pracovního týdne, a tak jsem se dostala i ke knížce, kterou jsem teď nějakou dobu zanedbávala.


Ke čtení jsem apálila nezbytné svíčky a uvařila si heřmánkový čaj do hrníčku, který jsem dostala od kamarádky k narozeninám a udělal mi obraovskou radost. Je veliký a příjemně se z něj pije.


Zachumlala jsem se do své oblíbené deky a užívala si sladkého nic nedělání. Občas je potřeba i takový proflákaný víkend.


Jaký víkend jste si užili Vy? Doufám, že se choroby vyhýbají Vám i Vašim blízkým.

Hezký večer, Karla

Krůtí kebab

26. ledna 2017 v 19:02 Slané
Po Vánocích jsme s manželem náhodou zavítali do knihkupectví, kde nás oslovila kuchařka s recepty na rychlé večeře. Dosta často mi dochází nápady, co bychom mohli vařit, takže jsme ji bez váhání koupili. Již nějakou dobu bylo v plánu vyzkoušet první recept - krůtí kebab. Moc se mi do něj nechtělo, ale nakonec jsem byla mile překvapená.


A co jsem na přípravu potřebovala?

500g krůtího mletého masa
140ml smetany ke šlehání
2 stroučky česneku
hrst nasekané petrželky
sůl, pepř

Ingredience jsem smíchala a tvarovala na špejle. Smažila jsem na troše oleje ze všech stran.


Pro doplnění chuti jsem připravila ještě dip

zakysaná smetana
1 strouček česneku
1/2 cibulky nakrájené na jemno
nasekaná petržel
nasekaná nakládaná okurka
sůl, pepř


Jako přílohu jsem upekla lehce posolené brambory, nakrájené na čtvrtky.

Dobrou chuť!
Karla


Honzovy buchty

23. ledna 2017 v 20:25 Sladké
Nevydržela jsem to a musela jsem upéct buchty. Když jsem je viděla na blogu Třiplusjedna bloggerky Danky, nemohla jsem jinak. Navíc jsme se o nich bavili na horách a všichni jsme se shodli, že jsme je dlouho neměli. Pro recept jsem zavolala mamce, jelikož ta střeží, jako poklad, recepty po babičce.


Babiččin recept:
500g hladké nebo polohrubé mouky
30-50g cukru
50g tuku
1 vejce
trocha soli
1/4 l mléka
citronová kůra, vanilka


Buchty jsem plnila povidly a makovou náplní.


Dani, děkuji za inspiraci! Pár jsem jich snědla ještě horkých, nešlo odolat.
Hezký večer, Karla

Sjezdovky

22. ledna 2017 v 17:03 Výlety
Po dvou letech od úrazu jsem se znovu postavila na lyže. Měla jsem z toho opravdu obavu. Ale při pohledu na ty nádherné široké sjezdovky bez lidí se strach překonával lépe.



Nesmělo chybět mé oblíbené kakao s rumem a šlehačkou na zahřátí.


Byla jsem překvapená, že i v restauracích bylo poloprázdno, a to dokonce i přes poledne, kdy zpravidla bývá problém sehnat volné místo.



Po lyžování jsme si půjčili sáňky, vyjeli lanovkou na nejvyšší možný bod a užili si 6km dlouhou projížďku po sáňkařské dráze. Podrážky sněhulí jsme málem prošoupali, jak jsme se snažili brzdit a oblečení jsme měli absolutně mokré, ale za tu srandu to stálo. A pak že dospělí lidé nesáňkují. My jsme byli čtyři dospěláci a náramně jsme se u toho bavili.


Kdy jste naposled sáňkovali vy?
Hezký nedělní podvečer, Karla

Radstadt

20. ledna 2017 v 8:00 Výlety
Cílem naší zimní dovolené se stalo malé městečko Radstadt ležící ve spolkové zemi Salzbursko, čítající necelých 5 tisíc obyvatel. Doposud jsme preferovali Schladming, poměrně známé lyžařské středisko, kam jsme jezdili i na proslulý noční slalom, jako fanoušci Ski-Team Austria. Letos jsme udělali po 12 letech změnu. Radstadt mě mile překvapil. Nikde jsme se nenarazili na davy lidí, a to ani při podvečerní procházce po historickém centru.


Zaparkovali jsme u kostela, kolem kterého se rozprostíral hřbitov. Nevím proč, ale něčím mě to přitahovalo. Kdyby na mě ostatní nemuseli čekat v takové zimě, určitě bych se tam zdržela.



Od kostela jsme se přesunuli na městské hradby, ze kterých se nám nabízel úžasný výhled do údolí.





Posílám vám krásné zasněžené pozdravy,
Karla

Ráno v Alpách

19. ledna 2017 v 9:12 Výlety
Již druhý den se budíme do nádherného rána zalitého sluníčkem, které se odráží od sněhové peřiny. Za oknem klesá rtuť teploměru k -14°C, takže zatím dělám něco málo věcí do práce a neplánuji vystrčit nos dřív, než kolem půl jedenácté.




Po dvou letech od úrazu na lyžích jsem se rozhodla, že to znovu zkusím. Pro svůj lyžařský comde back jsem si vybrala místní svah v Radstadtu, kde dle recenzí na internetu, bývá málo lidí. Tak uvidíme :-)

Borůvčí

16. ledna 2017 v 8:00 Tvoření
Občas do sebe věci samy hezky zapadnou. Minulý víkend jsem pocítila potřebu mít doma borůvčí, jako dekoraci. Volala jsem mamce, jestli by mi ho nemohla přivézt z chaty. Vzhledem k hojné sněhové nadílce to ale nešlo. A tak jsem přemýšlela, čím jiným si vyzdobím krbovou římsu, která se mi zdála bez jedlových větví příliš prázdná. Cestou k soše Radegasta jsem ale přece jen pár větviček borůvčí ukořistila. Doma prošly menší úpravou v podobě přestříkání na bílo.


Větviček bych brala i víc, příští rok na to musím myslet a opatřit si je už na podzim. Vyjímaly by se i na dekoraci na dvedře nebo ve vázi.


S přeměnou z vánočního hávu na zimní jsem zatím celkem spokojená. Už teď ale přemýšlím, čím zkrášlím náš interiér dál.

Přeji pohodový týden,
Karla

Divné číslo

15. ledna 2017 v 9:58 Všední dny
Byl to zvláštní týden. Ve středu ráno mi udělala radost hromada sněhu, která přes noc napadla. Cítila jsem se zase jako malé dítě, když se ve mně všechno tetelilo, když jsem šla k autu, které zdobila 15cm bílá čepice. Vločky se v hojném počtu snášely k zemi a třpytily se v nažloutlém kuželu pouličního osvětlení. Do práce jsem jela místo obvyklých 20minut asi 45minut, ale bylo mi to jedno, hlavně že padá.

Pak přišel pátek, pátek 13. Čekala jsem, co mi přinese. Po pracovní stránce se toho pokazilo docela dost. Mně tohle datum ale připadalo zvláštní spíš z toho důvodu, že na něj připadají mé narozeniny. Takže - pátek 13. a ještě 30 let... no tak tohle sedlo. Opravdu je to divné číslo... Jsem vůči pověrám poměrně imunní, ale stejně to občas hlodá. Naštěstí můj pátek byl pohodový, milý, krásný. Manžel mě potěšil obrovskou kyticí růží.



Kromě kytice jsem dostala novou kabelku, kterou jsme vybírali dlouho, než konečně odpovídala mým představám a také nový kávovar. Jeho vybírání také nebylo jednoduché. Zásadním kritériem pro mě byly rozměry, jelikož paneláková kuchyň příliš prostoru nenabízí. Musím říct, že jsme vybrali perfektně! Příspěvky na blog se mi teď s vynikající kávičkou budou psát jedna radost :-)


Přeji krásnou neděli!
Karla

Ledové sochy

8. ledna 2017 v 18:35 Výlety
Tento víkend jsme prožili opravdu aktivně. Po včerejší procházce na Trojáku jsme dnes zamířili na Pustevny, kde dva týmy umělců tvořili ledové sochy. Jeden tým pracoval na tématu podmořský svět a druhý na makrosvětě brouků. Bylo zajímavé pozorovat, jak se pomalu z kvádrů ledu stávají pampelišky, motýli, brouci a pavučiny.




AAbychom se zahřáli, šli jsme se podívat k soše Radegasta. Nejsem si vědoma, že bych u ní někdy byla. Pokud ano, tak možná jako dítě, každopádně jsem si to nepamatovala.


Sem tam fouklo a ze stromů padal sníh, který se třpytil ve sluníčku jako kouzelný prach. Nemohla jsem se všech těch pohledů na zimní krajinu nabažit.




Sluníčko v kombinaci s jinovatkou a sněhem doslova kouzlilo. Fotil každý, kdo sem přijel.


Tak jsem ho konečně viděla, Radegasta... byla jsem překvapená, jak je socha malá. Vždycky jsem si ji přestavovala mnohem větší. Ačkoli ceta pokračovala dál, my jsme se otočili a šli zpátky. Teploty kolem -14°C už pomalu zvaly do tepla...


Cestou na výlet i z něj jsem přemýšlela nad názvem - Pustevny... Díky internetu jsem se dozvěděla, že toto místo, nacházející se nedaleko obce Prostřední Bečva, bylo pojmenováno po poustevnících, kteří zde žili do roku 1874. V 19. století zde byly postaveny dřevěné stavby na návrh architekta Dušana Jurkoviče, jenž se staly symbolem Pusteven. Největší dominantou byla chata Libušín, která by po proslulém požáru měla být znovu vystavěna do jara tohoto roku. Zatím to ale vypadá, že bude tento termín dodržen stejně jako u staveb dálnic a městských obchvatů :-)


Jak jste si užili neděli vy? Vyrazili jste ven nebo jste odpočívali doma zachumlaní v dekách?

Příjemný večer, Karla

Mrazivá procházka

7. ledna 2017 v 16:55 Výlety
Dnes nás vylákalo ven sluníčko. Nejdříve jsem plánovala strávit mrazivý den doma úklidem vánočních dekorací. Manžel mě ale přemluvil, abychom vyrazili ven. Do termosky jsme si uvařili čaj, vzali si do batůžku sendviče a sladkosti a vyrazili jsme tam, kam jezdíváme nejčastěji, když chceme pryč z města, na Troják. Teploměr v autě ukazoval -14°C, ale na sluníčku a v teplém oblečení bylo příjemně.



Po hodně dlouhé době jsme se brodili po kolena ve sněhu, koulovali se jako malé děti a prostě si užívali volného zimního dne, jako vystřiženého z Ladovy pohlednice.





Po návratu na parkoviště jsme museli uznat, že moderní auta s bezklíčkovým startováním nejsou nic třeskuté mrazy. Klíč odmítnul spolupracovat a my už jsme pomalu začli přemýšlet, komu zavoláme, abychom se dotali domů. Naštěstí se nám podařilo jej zahřát a tak jsme se dostali i domů.

Přeji Vám krásný mrazivý večer,
Karla

Nový rok

1. ledna 2017 v 16:46 Slané
V minulém článku jsem psala o přípravách na silvestrovské pohoštění. Nakonec jsme se s manželem rozhodli vyzkoušet recepty, které jsme dosud nedělali. Kromě klasických česnekových jednohubek, jednohubek s uzenými chachními prsy a chlebíčků i 3 novinky. První z nich, asi nejzdravější, byly jednohubky s červenou řepou s polníčkem a sýrem s modrou plísní, posypaným vlašskými ořechy a zakápnutým medem. Housku na tyto jednohubky jsem nakrájela na tenká kolečka a nechala v troubě chvíli zapéct, aby jednohubky příliš nevlhly.


Sladké kromě cukroví, zastupovaly ovocné špízy polité čokoládou.


Pro jednohubky s roastbeefem jsem si ze slaného těsta s bylinkami upekla kolečka. Na ty jsem pak aranžovala právě roastbeef potřený hořčično-koprovým dipem a vše jsem doplnila polníčkem. Roastbeef jsem dělala poprvé a tak jsem měla strach, jak se podaří. Naštěstí vše vyšlo.


Další novinkou byli mini-burgery s trhaným vepřovým masem, na které manžel našel recept na internetu. Domácí bulky se povedly znamenitě, byly jako malované. Horší ale bylo pečení masa. Dle receptu mělo trvat pečení 2,5 až 3 hodiny. No... na tohle se úplně spolehnout nedalo. Maso jsme připravovali už v pátek, dala jsem jej do trouby o půl šesté a když jsem v deset únavou odpadla, pokračoval manžel. Hotovo bylo o půl druhé v noci. Ale výsledek stál za to.


Doufám, že se u nás všem líbilo. Do nového roku jsme vstoupili v pohodové atmosféře, která se snad ponese celým tímto rokem.

Krásný večer,
Karla

PF 2017

1. ledna 2017 v 16:44
Milí čtenáři, všem Vám přeji do roku 2017 ať jste zdraví, šťastní a ať se Vám splní všechna Vaše přání. Ať je tento rok krásný, příjemný a plný pohody.


Děkuji za Vaši přízeň i komentáře, které mě motivují psát další a další články,

Vaše Karla