Duben 2017

Jogurtový koláč

30. dubna 2017 v 9:18 Pečení
Doma snídáme jen o víkendech, a to zpravidla něco sladkého. Manžel se pravidelně vydává na nákup dobrůtek. Tentokrát jsem mu ale chtěla ušetřit cestu, a tak jsem upekla jogurtový koláč s jablky. Dělává ho babička a já jsem si jej taky oblíbila. Je rychlý, vláčný a dá se na něj použít jakékoli ovoce.


Potřebujeme:

1 bílý jogurt
1 kelímek cukru
2 kelímky polohrubé mouky
1 prášek do pečiva
2 vejce

Vše smícháme a vylijeme do vymazané a moukou vysypané kulaté pečící formy. Nahoru naskládáme nakrájená nebo nastrouhaná jablka. Tentokrát jsem krájela na kostičky. Zasypeme skořicovým cukrem a poklademe plátky másla. Pečeme na na 180°C.


Nejraději mám koláč ještě hroký.


Příště vyzkouším kombinaci klasické bílé mouky s celozrnou, abychom udělali něco pro naše zdraví :-)

Hezkou neděli, Karla

Velikonce na horách IV.

25. dubna 2017 v 21:18
Opožděně si dovolím podělit se o poslední příspěvek z našeho velikonočního pobytu v Tyrolsku. Absolvovali jsme ještě jednu túru, na chatu Wettersteinhütte. Bylo to poměrně prudké stoupání, o čemž svědčil i fakt, že jsme vycházeli navleční v mikinách, bundách a manžel dokonce s rukavicemi. V průběhu cesty jsme odložili bundy, které jsme po dosažení cíle rádi znovu oblékali, jelikož se k zemi začaly snášet sněhové vločky.


Opět jsem se kochala spoustou barevných květů.


A taky pohledy do údolí.


A záplavou vřesů.


Po náročné túře jsme se jeli podívat ještě do někdejšího olympijského města - Seefeld.


Následovala večeře v místní vyhlášené restauraci s typickou tyrolskou kuchyní, neskutečně útulným interiérem a moc milou obsluhou.



Už teď se těšíme na naše další cestování po Rakousku.

Hezký večer, Karla


Velikonoce na horách III. - Doktor z hor

19. dubna 2017 v 19:53 Výlety
Jako malá jsem milovala seriál Doktor z hor. Obdivovala jsem alpskou krajinu i pohostinnost lidí, kteří tam žili. Celkově se v seriálu prezentovaný životní styl moc líbil, a to i s tím, jak umí být hory drsné. Když jsem Alply uviděla poprvé na vlastní oči, byla jsem nadšená. Učarovaly mi ještě mnohem víc, než v mém oblíbeném seriálu. Tentokrát jsme poprvé zamířili do Tyrolska a měli možnost navštívit vesničku, kde děj z velké části odehrával.


Vesnička se ve skutečnosti jmenuje Wildermieming a je opravdu maličká. K domu doktora vedou šipky, takže s hledáním jsme problém neměli. Jediné, co nás překvapilo, bylo zjištění, že se jedná o pouhou kulisu. Po nahlédnutí okýnkem jsme mohli vidět dřevěnou konstrukci, která dům vyplňovala. Jedná se v podstatě o stodolu, která nemá žádné místnosti.


I tak se mi ale dům moc líbil. A ten výhled!


Jen jsme usoudili, že nemocní pacienti s horečkou by k doktorovi po příkré louce určitě nevyšli a po cestě by si museli dát rezervu dobrých dvacet minut.




Skutečně si neumím představit lepší relax, než pohled na hory, louky a lesy.


Krásný večer, Karla

Velikonoce na horách II. - Geisterklamm

17. dubna 2017 v 8:53 Výlety
Při výběru výletu jsme dali na doporučení domácích a také na dobré recenze na internetu. V baru jsme se Anke zeptali, zda doporučovaná atrakce Geisterklamm již otevřená. Tvrdila nám, že se obává, že ne. Pro jistotu jsme si tuhle informaci chtěli ověřit ještě u majitele penzionu. Překvapeně zvedl obočí a dotazoval se, kdo nám takovou hloupost řekl. Když jsme zmínili Anke, zasmál se a pronesl: "Ona je z Berlína." Z jeho tónu jsme vycítili, že být z Berlína, resp. Německa jako takového, je zde bráno jako diagnóza. Bavili jsme se tím celou cestu.
Byli jsme rádi, že tohle překrásné místo bylo otevřené. Soutěskou jsme procházeli díky hliníkovým lávkám a visutým mostům. Dokonalý výhled na průzračně čistou vodu a krásné vodopády byl zaručen.


Celou trasou provádí návštěvníky díky informačním cedulím vodní skřítek. Mohli jsme se tak dozvědět spoustu zajímavých informací a zvláštností souvisejících s tímto místem.


Ačkoli bylo všude uvedeno, že trasa není vhodná pro psy, potkali jsme minimálně jednu rodinu, která se svým mazlíčkem šla. Vzhledem k tomu, v jaké výšce se lávky nachází a že se jedná o hliníkové rošty, museli pejsci skutečně trpět. Výlet bych nedoporučila ani těm, kteří se bojí výšek. Všichni ostatní by si jej ale uričtě moc užili.


Cesta zpět k parkovišti vedla pohodlnou lesní pěšinkou kolem typické Tyrolské horsché hospůdky, kde jsme si dali na posilněnou párek a kochali jsme se výhledm do údolí.


Kousek nad hospůdkou se pásly kozy.


Kousek dál jsme překročili státní hranici mezi Rakouskem a Německem.


A nakonec jsme obdivovali stromové stonehenge.


Pokud někdy budete v téhle části Rakouska, můžu výlet do Geisterklamm jen doporučit. Byla to nádhera!

Krásné velikonoční pondělí,
Karla

Velikonoce na horách I.

15. dubna 2017 v 8:56 Výlety
Oba jsme s manželem potřebovali dovolenou jako sůl. Chtěli jsme do přírody, žádné město, zkrátka jen klid ve dvou. Manžel vybral krásné místo v Tirolsku. Po osmi hodinách za volantem jsem si mohla začít užívat všeho, na co jsem se tolik těšila.


Když jsme se ubytovali v jednom z apartmánů alte & neue Mühle, zamířili jsme do místního obchodu pro nějaké dobrůtky, které jsme si vychutnali na terase, na kterou krásně svítilo sluníčko.


Tatínek majitele penzionu nám pustil mlýnské kolo a vykládal, jak zde stále melou mouku, ze které pak v kamenné peci na terase pečou vlastní chléb. Teplotu v peci hlídají pouhým pocitem, žádný teploměr nepoužívají. V mlýnském potoce jsme pozorovali pstruhy. Ty je možné si kousek dál proti proudu ulovit a opéct na grilu.

Až se sluníčko schovalo za hory, šli jsme ještě na krátkou procházku. Kochali jsme se rozkvetlými petrklíči, které lemovaly místní potok.



Objevili jsme dokonce i malé jezírko.


Překvapily mě všude kvetoucí vřesy. Měla jsem je čistě za podzimní rostlinku.


Ačkoli jsme původně plánovali naprosto klidnou dovolenou bez lidí, zašli jsme do místního baru. Vzhledem k tomu, že není sezóna, bylo v něm turistů naprosté minimum. Jen my a ještě jeden pár z Německa. Osazenstvo baru se po chvíli dokonale stmelilo a bavili se spolu všichni. Tohle jsme zažili naposledy v Anglii. Seznámili jsme se se servírkou Anke, která pochází z Berlína, s místním chovatelem krav Stephanem i Josephem, který pracuje pro zdejší stavební firmu. Byl to moc příjemný večer!

Jak si užíváte volné dny vy?
Karla

Na zelené vlně

8. dubna 2017 v 20:18 U nás doma
Dnes jsem se pustila do drobných změn v obýváku. Využila jsem toho, že manžel jel do pneuservisu a já měla volné pole působnosti. Zatímco se vařil v kuchyni oběd, já jsem žehlila závěsy. K jejich zkrácení ani k našití řasících pásek nedošlo, tak jsem musela improvizovat. Snad nikdo nic nepozná :-)


Manželova elektrická kytara se konečně dočkala svého místa u zarámovaných notových zápisů mého dědy.


A mé milované větve jsem přemístila na opačnou stranu místnosti, kde vypadají taky moc dobře.


Překvapilo mě, že si i manžel ihned po svém návratu všimnul nových závěsů a dokonce změnu i pochválil. Jak jsou na tom vaši manželé, všímají si změn doma?


Je neskutečné, jak ten čas letí. Nedávno jsem psala články o Vánocích a najednou tu jsou Velikonoce... Připomněl mi to článek firmy Svět oken, která mě požádala o svolení k použití mých fotek adventní výzdoby, které se jim na mém blogu líbily. Moc mě to potěšilo. Můžete jej nalézt zde. V zápětí mě ale vyděsilo, jak rychle utekl leden, únor a vlastně i březen.

Krásný sobotní večer,
Karla

Smrtná neděle

2. dubna 2017 v 21:01 Všední dny
Označení této postní neděle je asi nejznámější. Dle mé chytré knížky se jedná o nejstarší dochovaný jarní obyčej. Jeho histrie sahá až do pohanských dob a je dodržována do dnes. V tento den je vyráběna Morana - ze starých hardů a slámy. Ta je následně házena do řeky, čímž se symbolicky pochovává zima.


My jsme dnešek strávili na výletě, počasí k tomu vybízelo. Zajeli jsme si do Luhačovic, kde jsme nebyli 3 roky. Hodně míst bylo krásně spravených a hodně ještě ve fázi rekonstrukce.




Udělali jsme si 6km okruh tímto malým lázeňským městečkem. Došli jsme až na louku, kde to vonělo fialkami. Některé keře už zdobily drobné světle zelené lístky, jiné zase něžné bílé kvítky.



Kromě přírody jsme obdivovali i architekturu, která je právě v Luhačovicích nádherná.




Jak jste si užili neděli vy?
Karla



Cheesecake

1. dubna 2017 v 12:29 Pečení
O výrobu cheesecake jsem se doma pokoušela už několikrát. Vždy jsem volila nepečenou verzi, z čehož byl zklamaný manžel. U příležitosti jeho zítřejších narozenin jsem mu tedy připravila pečený. Konečně jsem naplnila jeho představu o chuti, což mi udělalo velkou radost.


Na přípravu jsem potřebovala:
150g rozdrcených sušenek
50g másla
360g sýru Philadelphia originál
180g cukru krupice
4 vejce
40g hladké mouky
200ml kysané smetany
kůra z 1 citronu
šťáva z 1 citronu


Postup:
Sušenky jsem smíchala s máslem a hmotu vmačkala do formy o průměru 22cm a dala chladit do ledničky.
Sýr a cukr jsem vyšlehala do hladké hmoty, ke které jsem postupně přidávala po jednom vejce.
Nakonec jsem přidala mouku, zakysanou smetanu, kůru a šťávu z citronu.
Vzniklé těsto jsem vlila do formy vyložené sušenkovým základem a dala péct do předehřáté trouby na 170°C zhruba hodinu. Po upečení by měl dortík ještě další hodinu zůstat ve vypnuté troubě.
Po vychladnutí jsem dala do ledničky ztuhnout.


Sladkou chuť cheesecake doplnil jahodový přeliv. Bohužel z mražených jahod, protože když sháním maliny, mají všude jahody a když sháním jahody, hemží se to malinami.

Jahody jsem krátce povařila s trochou Metaxy a třtinového cukru. Vše jsem rozmixovala a omáčka byla na světě.


Deorací měly být původně zmiňované čerstvé jahody. Místo nich zaimprovizovala a využila isomalt, který jsem v malém kastrůlku rozpustila, následně vylila na silikonovou podložku a vidličkou rozetřela do stran. Když začínal isomalt tuhnout, pomocí dvou vidliček jsem udělala chomáček čirých "vlasů". Isomalt používám u dortových dekorací, kde chci vytvořit iluzi skla, posloužil už i jako plameny ohně na dort pro dobrovolného hasiče a dnes taky nezklamal :-)

Krásnou sobotu,
Karla