Červenec 2017

V ložnici

29. července 2017 v 9:21 U nás doma
Když jsme změnili barvu zdi v ložnici z fialové na šedou, byla jsem nadšená, což jsem stále, ale měla jsem nutkavou potřebu ji nějak zútulnit. Jistě sami uznáte, že bez doplňků působí místnost stroze.


Během nákupů minulý týden jsem narazila na svíčku ve skleněné dóze a tu jsem musela mít! Je levandulová, nádherně voní a myslím, že jí to vedle vázičky s lučními kytičkami sluší.


Poslední dobou mám pocit, že domů chodím jen spát, tak je pro mě čím dál důležitější, jak naše ložnice vypadá.



Ale stejně si myslím, že to ještě rozhodně není vše... ještě by to něco chtělo :-)

Hezký víkend všem,
Karla


Luční kvítí

23. července 2017 v 20:36 U nás doma
Nová práce mi dává zabrat. Bohužel jsem kvůli ní tento týden neměl čas ani na blogy. Protože se ale nic nemá přehánět, dala jsem si do příštích dnů závazek to změnit. Po bláznivém pracovním týdnu, kdy jsem domů chodila až večer, jsem se na víkend vyloženě těšila. Na sobotu jsme si naplánovali nákupy, na neděli pohodu. Chtěla jsem si číst, uklidit, prát... Nakonec ale zavolali rodiče a pozvali nás na chatu na grilování. Domácí práce šly stranou a do popředí se dostal odpočinek a relax.


Kromě skvělých dojmů z příjemně stráveného odpoledne, jsem si domů přivezla i tuhle krásnou kytku, kterou mi věnovala mamka. Hlavní roli hrají bodláky, řebříček a jemné žluté kytičky, jejichž název neznám.


Luční kytička v našem obýváku dokresluje letní atmosféru naprosto dokonale. Cestou z chaty k autu jsem si natrhala ještě jednu, menší kytičku, kterou jsem si dala do ložnice na noční stolek. O té ale až příště.


Jak jste strávili víkend vy? A jaký týden vás čeká?
Pohodový nedělní večer, Karla

Procházka na Rusavě

15. července 2017 v 13:41 Výlety
Minulý víkend jsme si udělali výlet na Rusavu. Je to rekreační oblast se spoustou chat, spoustou míst pro stany a širokým dovolenkovým vyžitím. Vybrala jsem nám krátkou procházku, jen necelých 7km s vyhlídkovým místem uprostřed trasy. Dali jsme si celkem do těla, protože stoupání bylo prudké a horko příšerné. Nejdříve jsme šli po asfaltové cestě, ze které jsme po chvíli odbočili do lesa, který nám poskytnul alespoň trochu stínu a chládku, pokud se to tak vůbec dalo nazývat.


Zaujlay mě stromy, které v tomhle lese rostly. Někde jsem četla, že kmeny stromů se křiví v místech, kde proudí negativní energie. Pokroucených kmenů jsme zde viděli hodně. Na druhou stranu ale i spoustu starých stromů s obrovskými, širokými kmeny. Měla jsem z toho skutečně zvláštní dojem.


Fascinovaly mě malé louky, které se před námi každou chvíli rozprostřely. Nikdy jsme neslyšela takové množství lučních koníků. Jejich cvrkot byl ohlušující a zmizel jako mávnutím kouzelného proutku vždy, když jsme zašli zpátky do lesa.





Byla to moc hezká procházka. Dlouho jsem takhle dokonale necítila přírodu všude kolem sebe. Skvěle jsem si to užívala, i přesto, že manžel nadával, že je to moc do kopce.


Procházku jsme zakončili skvělým obědem v retauraci, kde jsme se cítili jako u prababičky.



Byl to moc hezký den!

Tento víkend mám oproti tomu minulému čistě odpočinkový. Cestování jsem si užila pracovně přes týden, takže si vychutnávám domácí pohodičku. A co podnikáte tento víkend vy?

Karla

Slunečnice

9. července 2017 v 10:15 U nás doma
V pubertě jsem měla slunečnicové období. Všechny boxy na své tajnosti, sponky, gumičky a další drobnosti jsem tehdy olepila balícím papírem s dekorem slunečnic. Když se jednou rodiče vraceli od babičky a dědy kolem pole se slunečnicemi, jednu mi přivezli. Udělala mi tenkrát velikou radost a v pokojíčku se skvěle vyjímala. Už si nepamatuji, jak dlouho vydržela... Vzpomínka na tohle období je ale trvanlivá velice. Dokonce natolik, že když jsme jeli z výledu do Laa kolem slunečnicového pole, musel manžel zastavit, abych si mohla tři krasavice utrhnout.


Nemůžu si pomoct, ale pohled na tyhle květy mám spojený s létem a bezstarostností prázdnin. Slunečnince a kvetoucí lípy, jejichž omamná vůně mi dělávala společnost, když jsem si dlouho do noci četla u otevřeného okna a lehký větřík se opíral do větví tohoto košatého stromu, který stál před domem. Nejsilnější byla vůně vždycky před bouřkou...


Žádnou lípu teď bohužel před domem nemáme, tak alspoň ty slunečnice ve vázi mi navracejí ty pocity bezstarostnosti.



Co vyvolává ve vás vzpomínky na prázdniny vašeho dětství nebo dospívání?


Hezkou neděli,
Karla




Laa

6. července 2017 v 14:48 Výlety
Umíte si někdo představit lepší nástup do nové práce? Dva dny se tam rozkoukáváte a další dva dny je volno. Vyšlo to skvěle. Pochopitelně jsme ale nechtěli strávit oba volné dny doma. Manžel tedy zamluvil na středu termální lázně v Laa. Občas sem jezdíváme, ale netušila jsem, že již dostavěli nový komplex Silet Spa a dalším překvapením pro mě bylo, že manžel zamluvil místa právě zde. Byl to skvělý nápad a úžasný zážitek.


Příjemná recepční nám dala plánek a vysvtělila, jak zde vše funguje. V ceně jsme měli i snídani, oběd a odpolední zákusek. Po celý den nám byla k dispozici káva, voda s citronem a mátou, čaj, sušené ovoce a oříšky.


Prostřední mi naprosto učarovalo! Připadala jsem si, jako bych se vrátila v čase do starých řeckých nebo římských lázní. Jak již název napovídá, bylo zde ticho. Zprvu se mi zdálo ohlušující, ale když jsem pak ležela venku, pozorovala záclonku, která tvořila nebesa postele a zaposlouchala se, zjistila jsem, že všude kolem zpívají ptáci a šumí voda. Lepší relax si člověk ani nemůže přát.




Kromě bazénů s různou teplotou a jednoho s přístupem pouze bez plavek může navštívit solnou jeskyni, sauny, páru, masáže, kosmetiku...


Určitě jsme v Silent Spa nebyli naposledy! Další návštěvu bych viděla nejpozději na nějaký nevlídný podzimní den, kdy se člověku nechce vystrkovat nos.

A jak si užíváte volno vy?
Hezké odpoledne, Karla

Nový začátek

2. července 2017 v 21:39 Všední dny
Když jsem koncem dubna dala v práci výpověď, zdála se mi dvou měsíční výpovědní lhůta neskutečně dlouhá. Můj poslední pracovní den ve firmě, kam jsem každé ráno jezdila čtyři roky, se mi zdál tak vzdálený, že jsem si jej nedokázala představit. Najednou nadešel. Byl to zvláštní pocit. Mísila se ve mně lítost s radostí a těšením se.


Víkend jsem pojala naprosto relaxačně. Strávila jsem jej s knížkou v ruce u otevřeného okna, kterým proudil příjemný, letním deštěm prosycený vzduch. Manžel trefně moji změnu zaměstnání přirovnal k přechodu ze základní školy na střední. Svým způsobem měl pravdu. Opravdu je to podobné, jako tenkrát. Od zítra mě čeká nový kolektiv, nová práce, až ve stejném oboru, bude to jiné. Děti a studenty čekají prázdniny, mě nový začátek.

Co čeká přes léto vás?
Přeji vám krásné dny!
Karla